Nehomogenní teplotní pole

Nehomogenní teplotní pole má význam výsledné teploty (pracovní teploty) a lze jej předepsat v libovolném zatěžovacím stavu.

V souboru name.i2 se nejprve definuje vektor pomocí sady:

GV číslo sady T 6 V předepsané hodnoty

nebo

GV číslo sady T 6 D 4 číslo záznamu

a takto definovaná sada se následně přiřadí celému tělesu:

AS číslo zatěžovacího stavu /$\dots$ /G číslo sady /$\dots$

První typ sady se použije pro zadání vektoru, přičemž musí být dodrženo pořadí uzlů a pořadí složek v uzlech:

Pořadí	Typy uzlů
$T$	uzel isoparametrického prvku rohový uzel prvku semi-loof uzel prutového prvku
$T$ $\Delta T$	středový uzel prvku semi-loof, viz Referenční příručka
$T_\xi$ $T_\eta$ $T_\zeta$	uzel nosníkového prvku, viz Referenční příručka

Délka vektoru, tj. počet předepsaných hodnot za klíčovým písmenem V, musí přesně odpovídat počtu teplotních stupňů volnosti sítě.

Druhý typ sady se použije pro načtení vektoru ze souboru name.TEM (dříve vypočtené stacionární nebo nestacionární teplotní pole).

Poznámka
Teplotní rozdíl se vztahuje k teplotě $T_o$. Pokud je zadáno $T_o=T_w\ne0$, teplotní pole předepsané GV sadou se neuvažuje pro výpočet napětí, ale zapíše se do výstupního souboru name.STR. Pokud se předepsané teplotní pole má uvažovat pro výpočet napětí, je nutné formálně zadat $T_w\ne T_o.$ Hodnota $T_w$ pak nehraje roli, neboť se GV sadou přepíše.

Příklad

Uvažujme pole teplot pro síť skládající se z isoparametrických prvků. Počet uzlů sítě je 22. Každý uzel má jeden stupeň volnosti $T.$

V GV sadě budou za klíčovým písmenem V předepsané hodnoty v pořadí $T_1$ $T_2$ $\dots$ $T_{21}$ $T_{22}.$