Osamělá síla

Osamělou sílu působící v uzlu lze předepsat v libovolném zatěžovacím stavu.

V souboru name.i2 se nejprve definuje vektor pomocí sady:

NV číslo sady T 6 V

$F_x$

$F_y$ ; 2 složky NV číslo sady T 6 V

$F_x$

$F_y$

$F_z$ ; 3 složky NV číslo sady T 6 V

$F_x$

$F_y$

$F_z$

$M_\alpha$

$M_\beta$ ; 5 složek NV číslo sady T 6 V

$F_x$

$F_y$

$F_z$

$M_x$

$M_y$

$M_z$ ; 6 složek

podle počtu složek v uzlu a takto definovaná sada se následně přiřadí vybraným uzlům:

AS číslo zatěžovacího stavu /

$\dots$ /N číslo sady N seznam čísel uzlů /

$\dots$

přičemž

$F_x,F_y,F_z~[\text{N}]$ jsou složky síly ve směru globálních os,
$M_\alpha,M_\beta~[\text{Nm}]$ jsou složky momentu na hranu prvku semi-loof, viz Referenční příručka,
$M_x,M_y,M_z~[\text{Nm}]$ jsou složky momentu ve směru globálních os v uzlu nosníkového prvku, viz Referenční příručka.

Poznámka
V jednom zatěžovací stavu se může vyskytovat více přiřazení osamělých sil jednomu uzlu. V takovém případě se složky sil sčítají.

Příklad

Uvažujme dvě NV sady s rozlišovacími čísly 1 a 2:

NV 1 T 6 V 0 1000 0
NV 2 T 6 V 5*0 500

První sada popisuje sílu $1~\text{kN}$ ve směru osy $y.$ Druhá sada předepisuje moment $M_z=500~\text{Nm}.$ Sadu NV 1 lze přiřadit kterémukoliv uzlu, sadu NV 2 jen uzlu nosníkového prvku.

Přiřazení může mít například tvar

… /N 1 N 23 24 109/N 2 N 35/ …

kdy síla je přiřazena uzlům 23, 24 a 109 a moment je přiřazen uzlu 35.

V daném příkladu je možno provést i jiná přiřazení, například

… /N 1 N 35/N 2 N 35/ …

Uzlu 35 je pak přiřazena síla a moment.