Tepelný tok na hraně

Tepelný tok na hraně prvku lze předepsat v prvním zatěžovacím stavu s identifikátorem T 4 nebo v libovolném dalším zatěžovacím stavu s identifikátorem T 14. V prvním případě platí předpis pro celý uvažovaný děj, v ostatních případech jen v tom zatěžovacím stavu, kde byl deklarován.

V souboru name.iB se nejprve definuje vektor pomocí sady:

LV číslo sady T 4/14 V $\dot q$

a takto definovaná sada se následně přiřadí hraně vybraných prvků:

AS číslo zatěžovacího stavu /$\dots$ /L číslo sady E seznam čísel prvků L číslo hrany /$\dots$

přičemž $\dot q~[\text{W}/\text{m}^2]$ je tepelný tok. Rozměr veličiny vyplývá z nenulové tloušťky prvku semi-loof (hrana má plošný rozměr). Hrany a jejich lokální čísla viz Referenční příručka.

Poznámka
Složky vektoru mohou záviset na globálních souřadnicích $x,y,z$ s využitím všech funkčních závislostí, viz Referenční příručka.