V rohových uzlech jsou definována posunutí $[u,v,w].$ Středové uzly mají celkem 5 stupňů volnosti $[u,v,w,\alpha,\beta],$ kde $\alpha$ a $\beta$ jsou úhly natočení hrany. Všem uzlům je přiřazena dvojice teplot $[T,\Delta T],$ kde $\Delta T$ je teplotní rozdíl mezi horní a spodní stranou.

Hrana má tři uzly s globálními čísly N1, N2 a N3. Na obrázku se předpokládá N1 < N3. Do středového uzlu se definitoricky přenášejí úhly natočení $\alpha$ a $\beta,$ které se ve skutečnosti vyčíslují v loofovských bodech $L_1,L_2.$ Úhly $\alpha,\beta$ jsou kladné při pravotočivém otočení kolem osy $y_h$ v bodech $L_1,L_2.$

Hrana je orientována kladně osou $y_h.$

Osa $x_h$ doplňuje systém na pravotočivý a obecně nesměřuje ven z prvku.

Osa $y_h$ splývá s hranou ve smyslu od N1 k N3. O orientaci osy $y_h$ tudíž rozhoduje konkrétní očíslování sítě.

Osa $z_h$ splývá s lokální normálou plochy $\zeta.$

Prvek má jednu (střednicovou) plochu. Tato plocha je kladně orientována normálou $\zeta,$ směřující od spodní k horní straně.

Pro výpočty vedení tepla jsou definovány další dvě stěny, splývající se spodní (stěna 2) a horní stranou (stěna 1).