Řídící parametry řešiče HPLS se zadávají v souboru name.iL:
Význam řídících parametrů záleží na tom, jaký typ nelineární úlohy se řeší. Elastoplastická úloha vede k řešení soustavy nelineárních algebraických rovnic v každém zatěžovacím stavu. Současně probíhá integrace konstitutivních rovnic s deformačně řízeným krokem, na který nemá velikost přírůstku zatížení podstatný vliv. Pro elastoplastickou úlohu jsou tudíž důležité parametry vztahující se k iterační metodě řešení ($\mathtt{KMET},$ $\mathtt{NITER}$ a kritéria konvergence). Pro výpočet creepu je naopak použita časově řízená integrace, která sice nevyžaduje řešení soustavy nelineárních rovnic, klade však důraz na správnou volbu délky kroku. Důležité jsou proto parametry $\mathtt{NSUBI}$ a $\mathtt{NINT}.$
Význam parametrů:
$\mathtt{KOUT}$ aktivuje výstup vektorů řešení do binárního souboru
name.PLS, kterým pak v programu STR2/STR3 odpovídá pořadové číslo $\mathtt{ILC}$ (viz
name.i5). Pokud byla úloha restartována s $\mathtt{KREST}=2$ (viz
Posloupnost zatěžovacích stavů), soubor
name.PLS se přepíše, tj. řešení z předchozího běhu se musí zpracovat před restartem. Číslo v závorce udává počet zapsaných vektorů řešení:
$=0$ … kontrola vstupních dat ($0$)
$=1$ … po každém zatěžovacím stavu ($\mathtt{NCYC}\cdot\mathtt{NLC}$)
$=2$ … po každém cyklu ($\mathtt{NCYC}$)
$=3$ … jen výsledné řešení ($1$)
$\mathtt{NSUBI}$ specifikuje subinkrementaci zatěžovacích stavů (výchozí hodnota je $1$). Dílčí řešení se nezapisují do souboru
name.PLS. Dělení má význam především pro creepovou úlohu, kdy je možné pevně předepsat délku časového kroku $\Delta t=(t_{i+1}-t_i)/\mathtt{NSUBI}$ ($t_i$ odpovídají zatěžovacím stavům $L_i,$ viz
Posloupnost zatěžovacích stavů). Zároveň je vhodné nastavit $\mathtt{NINT}=1.$ Pro časově nezávislý problém se parametr $\mathtt{NSUBI}$ uplatní jen vyjímečně, v podstatě jen tehdy, když je třeba vynutit proporcionální silovou změnu mezi $L_i$ a $L_{i+1}$ (viz
Posloupnost zatěžovacích stavů).
$\mathtt{NINT}$ specifikuje dělení integračního intervalu (výchozí hodnota je $10$) a souvisí s přesností řešení. Řádová chyba v napětích je podstatně menší než $100/\mathtt{NINT}$ %, Výchozí hodnota dává ve většině případů malou chybu (cca 1–3 %) a nedoporučuje se ji proto měnit. Při řešení creepových úloh je časový krok programem nastavován automaticky. Položení $\mathtt{NINT}=1$ má za následek vyřazení krokovacího algoritmu z činnosti (připouští se 100% lokální chyba). V takovém případě je nutné předepsat časový krok volbou parametru $\mathtt{NSUBI}.$ U elastoplastických úloh může integrace s $\mathtt{NINT}=1$ významně urychlit výpočet, aniž by se příliš poškodilo řešení. Integrační metoda se pak redukuje na algoritmus prediktor-korektor (Euler forward – radial return), vhodné je však omezit velikost silových přírůstků pomocí $\mathtt{NSUBI}.$
Kritéria konvergence $\mathtt{UTOL},$ $\mathtt{RTOL}$ a $\mathtt{XTOL}$ se vztahují k iteračnímu řešiči. Řešení pokračuje tak dlouho, dokud nejsou splněna všechna kriteria současně, nebo se nepřekročí maximální dovolený počet iterací $\mathtt{NITER}.$ Pokud bylo řešení přerušeno v důsledku překročení $\mathtt{NITER},$ je nutné spustit program znovu. Výpočet je automaticky restartován od poslední iterace. Před opětovným spuštěním programu je možné změnit kriteria konvergence, metodu řešení $\mathtt{KMET}$ a integrační parametr $\mathtt{NINT}.$ Index $^{(i)}$ označuje $i$-tou iteraci, index $^{(0)}$ výchozí stav a $\sqrt{\mathtt{LSOL}}$ je odmocnina z celkového počtu neznámých (stupňů volnosti sítě):
$||\Delta\mathbf{u}^{(i)} || < \mathtt{UTOL}\,||\mathbf{u}^{(i)}||$ (výchozí hodnota je $\mathtt{UTOL}=10^{-3}$)
$||\mathbf{R}^{(i)}|| < \mathtt{RTOL}\,||\mathbf{R}^{(0)}||$ (výchozí hodnota je $\mathtt{RTOL}=10^{-3}$)
$\sqrt{\mathtt{LSOL}}\max|\mathbf{R}^{(i)}|<\mathtt{XTOL}\,||\mathbf{R}^{(0)}||$ (výchozí hodnota je $\mathtt{XTOL}=10^{-2}$)
Následující soubor lze doporučit pro většinu úloh:
- name.iL
; KMET KOUT NSUBI NITER NINT KTPR
IP 2 1 0 0 0 1
; UTOL RTOL XTOL
RP 0 0 0
EN
EN