Obsah

Specifikace výpočtového modelu

Výpočtový model vyplývá z materiálových vlastností popsaných v souboru name.i2, příp. name.DAT, a ze vstupních parametrů v souboru name.iP:

IP KREST NLC NCYC KMOD KCRP KLARG KCNT KTPR KURHS 0 $L_1$ $L_2$ $\dots$ $L_\mathtt{NLC}$ RP 10*0 $t_1$ $t_2$ $\dots$ $t_\mathtt{NLC}$

Elastoplasticita

Model plasticity se volí klíčem $\mathtt{KMOD}$:

Zvolenému modelu musí odpovídat materiálové vlastnosti zadané v souboru name.i2.

Časová posloupnost $t_i$ se nezadává.

Creep

Model creepu se volí klíčem $\mathtt{KCRP}$:

přičemž klíč $\mathtt{KMOD}=0.$ Při $\mathtt{KCRP}=1$ se v souboru name.i2 zadá závislost $\dot\varepsilon_c=\dot\varepsilon_c(\sigma_e,\varepsilon_c,T).$ Při $\mathtt{KCRP}>1$ se popis creepových vlastností materiálu čte ze souboru name.DAT.

Na RP řádku se přiřadí časy $t_i$ (v hodinách) všem zatěžovacím stavům $L_i,$ viz Posloupnost zatěžovacích stavů.

Elastoplasticita s creepem

Postupuje se podle předchozích odstavců. Zadá se klíč $\mathtt{KMOD}>0$ rozlišující plastický model, klíč $\mathtt{KCRP}>0$ rozlišující creepový model a zároveň se zadá časová posloupnost $t_i.$

Pokud $t_{i+1}=t_i,$ proběhne změna z $L_i$ do $L_{i+1}$ náhle s vyloučením creepu. Kombinovaný výpočet je vhodné spustit až po odladění separovaných úloh.

Geometricky nelineární úloha

Aktivuje se při $\mathtt{KLARG}>0.$

$\mathtt{KURHS}=1$

Kontakt

Aktivuje se při $\mathtt{KCNT}=1.$

V souboru name.i2 je nutné zadat páry kontaktních ploch jako SV dávky s $\mathtt{KQT}=10$ a $11,$ $12$ a $13,$ atd.

V souboru name.iL je nutné nastavit hodnotu penalty $\mathtt{PENAL}.$ Pro styk ocelových materiálů se volí $\mathtt{PENAL}\approx10^{13}.$ Pokud úloha nekonverguje, doporučuje se hodnotu $\mathtt{PENAL}$ snížit nebo zatěžovací krok rozložit parametrem $\mathtt{NSUBI}$ na několik kroků. Pokud výsledky kontaktu nejsou optimální, doporučuje se hodnotu $\mathtt{PENAL}$ zvýšit. Také je možné začít s nižší hodnotou $\mathtt{PENAL}$ a tu postupně zvyšovat.

Tělesa v kontaktu musí být regulárně uložena. Volba tuhosti uložení „volného“ tělesa ve směru kontaktu musí být taková, aby neovlivňovala řešení.