Uvažujme veličinu $[v_1,v_2,\dots,v_N],$ kde každá složka je funkcí $$v_1=v_1(x_1,x_2,x_3,x_4),v_2=v_2(x_1,x_2,x_3,x_4),\dots,v_N=v_N(x_1,x_2,x_3,x_4).$$ Předpokládejme, že pro každou nezávisle proměnnou je zadán vektor diskretních hodnot $[x]_1,$ $[x]_2,$ $[x]_3,$ $[x]_4,$ a v těchto bodech jsou známy funkční hodnoty $$v_n^{ijkl}=v_n(x_1^i,x_2^j,x_3^k,x_4^l).$$ Funkční hodnoty $v_n^{ijkl}$ lze sestavit do vektorů $$[v]_n\equiv[v_n^{1111},v_n^{1112},v_n^{1113},\dots,v_n^{1121},v_n^{1122},v_n^{1123},\dots].$$
Nejprve se popíší hodnoty nezávisle proměnných $[x]_\mathtt{IV}$ dávkami
IV JIV T IV V $[x]_\mathtt{IV}$
kde
IV dávky,Veličina $[v_1,v_2,\dots,v_N]$ se zadává sadou
XY ISET T KQT I [JIV] V $[v]_1$ $\dots$ V $[v]_N$
kde
XY jsou klíčová písmena sady,IV dávek specifikující typ a pořadí proměnných $x_1,x_2,x_3,x_4.$
Závisle proměnná pro argument mimo rozsah zadaný IV dávkou je nahrazena hodnotou, jíž nabývá pro nejblíže definovaný argument (extrapolace konstantou). V případě závislosti na více argumentech platí obdobné pravidlo.