Teplota v uzlu

Teplotu v uzlu lze předepsat v prvním zatěžovacím stavu s identifikátorem T 1 nebo v libovolném dalším zatěžovacím stavu s identifikátorem T 11. V prvním případě platí předpis pro celý uvažovaný děj, v ostatních případech jen v tom zatěžovacím stavu, kde byl deklarován.

V souboru name.iB se nejprve definuje vektor pomocí sady:

NV číslo sady T 1/11 V $T$ ; 1 složka NV číslo sady T 1/11 V $T$ $\Delta T$ ; 2 složky

podle počtu složek v uzlu a takto definovaná sada se následně přiřadí vybraným uzlům:

AS číslo zatěžovacího stavu /$\dots$ /N číslo sady N seznam čísel uzlů /$\dots$

přičemž

$T~[^\circ\text{C}]$ je teplota,
$\Delta T~[^\circ\text{C}]$ je teplotní rozdíl mezi horní a spodní stranou prvku semi-loof, viz Referenční příručka.

Veličina může být přiřazena jen těm uzlům, které mají stejný nebo větší počet teplotních stupňů volnosti, než je počet předepsaných hodnot. Případné chybějící předepsané hodnoty jsou považovány za nulové.