Obsah

name.iD

HMOD

Formát

; řízení programu IP KOUT KDUMP KPRIN KKIN RP TEND DT

; popis celočíselných/reálných vektorů volitelných délek VC IB T 1 I/R $\dots$ I/R $\dots$

; základní časový popis budicího účinku RS IB T 1 I NFOUR NPOL

; přiřazení významu vektorům definovaným VC dávkou nebo načteným ze souboru AS IB T 1 I ISET KFEAT I IDISC IREC KFEAT I $\dots$

; konec vstupních dat EN EN

Vysvětlivky

$\mathtt{KOUT}$Klíč výstupu výsledků do protokolu.
$=0$žádný výstup (lze užít ke kontrole vstupních údajů)
$=1$složky uzlových posuvů
$=2$složky uzlových posuvů a rychlostí
$=3$složky uzlových posuvů, rychlostí a zrychlení
$\mathtt{KDUMP}$Klíč výstupu do binárního souboru name.S.
$=0$žádný výstup
$=1$výstup pole posuvů po každém časovém kroku
$=2$výstup pole posuvů ve vybraných časových okamžicích
$\mathtt{KPRIN}$Klíč výstupu hlavičky do protokolu.
$=0$výstup bez hlavičky
$=3$výstup s hlavičkou
$\mathtt{KKIN}$Klíč buzení.
$=0$silové buzení (předepsané podmínky v posuvech nezávisí na čase)
$=1$harmonické kinematické buzení
$=2$seizmicita
$\mathtt{TEND}$Čas, jehož dosažením výpočet končí $[\text{s}].$
$\mathtt{DT}$Integrační krok $[\text{s}]$ pro integraci pravé strany, o které se předpokládá, že je po částech lineární v čase. Časy pro ukládání veličin do protokolu se zaokrouhlují na celočíselné násobky $\mathtt{DT}.$
$\mathtt{IB}$Číslo dávky.
$\mathtt{NFOUR}$Počet členů Fourierovy řady, $\mathtt{NFOUR}\le100.$
$\mathtt{NPOL}$Stupeň polynomu Fourierovy řady, $\mathtt{NPOL}\le35.$
$\mathtt{ISET}$Pořadí, v němž je vektor uveden ve VC dávce.
$\mathtt{KFEAT}$Klíč určující fyzikální význam veličiny popsané vektorem.
$\mathtt{IDISC}$Číslo binárního souboru, ze kterého se čte vektor.
$=1$name.1
$=2$name.2
$\mathtt{IREC}$Pořadové číslo záznamu v binárním souboru $\mathtt{IDISC}.$
$\mathtt{KFEAT}$ Klíčové písmeno Délka vektoru Fyzikální význam veličiny (viz poznámky)
1 R $\mathtt{LSOL}$ složky uzlových posuvů; $\mathtt{LSOL}$ je počet stupňů volnosti sítě
2 R $\mathtt{LSOL}$ složky uzlových rychlostí
3 R $\mathtt{LSOL}$ $\mathbf{R}_0$ nebo $\mathbf{u}_0$ (podle $\mathtt{KKIN}$)
4 R $\mathtt{NFOUR}$ $A_1,A_2,\dots,A_\mathtt{NFOUR}$
5 R $\mathtt{NFOUR}$ $B_1,B_2,\dots,B_\mathtt{NFOUR}$
6 R $\mathtt{NFOUR}$ $\omega_1,\omega_2,\dots,\omega_\mathtt{NFOUR}$
7 R $\mathtt{NPOL}+1$ $a,C_1,C_2,\dots,C_\mathtt{NPOL}$
8 R $\mathtt{NROOT}$ $\xi_1,\xi_2,\dots,\xi_\mathtt{NROOT}$; $\xi_k$ jsou parametry modálního tlumení a $\mathtt{NROOT}$ je počet vypočtených vlastních párů; pro každý uzel tlumené struktury pak platí $\omega_\text{tlumené}^2=\omega^2(1-\xi^2)$
9 R $\le50$ časy $t_{d1},t_{d2},\dots~[\text{s}]$ pro dump a výstup do protokolu (povinné při $\mathtt{KDUMP}=2$)
10 I $\le\mathtt{NNOD}$ seznam čísel uzlů pro výstup do protokolu (není ovlivněno hodnotou $\mathtt{KDUMP}$); $\mathtt{NNOD}$ je počet uzlů v síti
11 R $\le50$
(sudé číslo)
časy $t_{L1},t_{U1},t_{L2},t_{U2},\dots~[\text{s}]$ pro vymezení intervalů $(t_{Li},t_{Ui}),$ kde $f(t-t_{Ui})=f(t)\equiv0$
12 R $3\cdot\mathtt{NROOT}$ $(a_1,\dots,a_\mathtt{NROOT})_x,$ $(a_1,\dots,a_\mathtt{NROOT})_y,$ $(a_1,\dots,a_\mathtt{NROOT})_z$; $a_i$ jsou složky zrychlení ve směrech globálních os $x,y,z$ pro $\mathtt{NROOT}$ vypočtených vlastních tvarů

Informace v RS dávce spolu s informacemi ve VC dávce určují časový charakter budicího účinku. Zadání budicího účinku $\mathbf{b}(t)$ se předpokládá ve tvaru součinu (skleronomního) vektoru $\mathbf{b}_0$ a skalární funkce času $f(t),$ tj. $$\mathbf{b}(t) = \mathbf{b}_0f(t).$$ Vektor $\mathbf{b}_0$ obsahuje souřadnicové složky amplitud, a sice buď

  • uzlových sil $\mathbf{R}$ pro všechny uzly sítě $\mathbf{R}_0=\mathbf{b}_0$ při $\mathtt{KKIN}=0,$ nebo
  • uzlových posuvů $\mathbf{u}$ pro všechny uzly sítě $\mathbf{u}_0=\mathbf{b}_0$ při $\mathtt{KKIN}=1.$

Časová funkce $f(t)$ je navržena ve tvaru součinu částečného součtu Fourierovy řady a polynomu, tj. \begin{align} f(t) &= F(t)P(t),\\ F(t) &= \sum_{k=1}^\mathtt{NFOUR}\left[A_k\cos(\omega_kt)+B_k\sin(\omega_kt)\right],\\ P(t) &= e^{at}\left(C_1t^{\mathtt{NPOL}-1}+C_2t^{\mathtt{NPOL}-2}+\dots+C_{\mathtt{NPOL}-1}t+C_\mathtt{NPOL}\right). \end{align}

$\mathtt{NFOUR}=0$ implikuje $F(t)=1,$ $\mathtt{NPOL}=0$ implikuje $P(t)=1.$

Působí-li budicí účinek jen v několika málo uzlech, je pro $\mathbf{b}_0$ výhodné použít zkráceného zápisu dat. Je-li budicí účinek distribuován do mnoha uzlů nebo je-li předmětem výpočtu či měření, může být výhodné předložit $\mathbf{b}_0$ ve zvláštním binárním souboru name.1, ev. name.2.

Pro $\mathtt{KFEAT}=3$ platí:
Nulová složka síly v $\mathbf{R}_0=\mathbf{b}_0$ znamená, že budicí účinek v tomto místě a směru je nulový. Nulová složka posuvu v $\mathbf{u}_0=\mathbf{b}_0$ znamená absenci kinematického buzení v tomto místě a směru; v žádném případě se nejedná o předpis nulového posunutí.

Pro $\mathtt{KFEAT}=11$ platí:
Intervaly $(t_{Li},t_{Ui}),$ $i=1,2,\dots,$ vymezené sudým počtem vzestupně řazených časových hladin $t_{L1},$ $t_{U1},$ $t_{L2},$ $t_{U2},\dots~[\text{s}]$ dovolují, aby v čase spojitě zadané buzení $\mathbf{b}(t)$ nebylo aktivováno v úsecích $(t_{Li},t_{Ui}),$ $i=1,2,\dots.$
Jakmile průběžný čas $t$ dosáhne hodnoty $t=t_{Ui},$ program nastaví $t_0=t_{Ui}$ a pro následující interval $(t_{Ui},t_{Li+1})$ platí opět buzení $$\mathbf{b}(t) = \mathbf{b}_0f(t-t_{Ui}) = \mathbf{b}_0f(t-t_0) = \mathbf{b}_0(t)f(t).$$

Při $\mathtt{KKIN}=0/1$ a $\mathtt{KDUMP}>0$ generuje program binární soubor name.S obsahující pro všechny ($\mathtt{KDUMP}=1$) nebo jen pro vybrané ($\mathtt{KDUMP}=2$) časové okamžiky (které jsou celistvými násobky integračního kroku $\mathtt{DT}$) dva záznamy: první obsahuje uzlové posuvy (délka $\mathtt{LSOL}$) a druhý čas (délka $1$). Tento soubor má tedy stejnou strukturu jako soubor name.FRQ, generovaný programem HFRQ, nebo soubory name.S, generované programy HNEW nebo STAB.

Při $\mathtt{KKIN}=2$ a $\mathtt{KDUMP}>0$ generuje program binární soubor name.S se dvěma záznamy: první obsahuje uzlové posuvy (délka $\mathtt{LSOL}$), druhý uzlové reakce doplněné třemi čísly (délka $\mathtt{LSOL}+3$). Tento soubor má tedy stejnou strukturu jako soubor name.SOL, generovaný programem FEFS v případě jediného zadaného zatěžovacího stavu.