m∗a
m
... početa
... číslo3*0.3 → 0.3 0.3 0.3
a:b
a
... první číslob
... poslední číslo3:6 → 3 4 5 6
8:5 → 8 7 6 5
0.1:2.9 → 0.1 1.1 2.1
m∗aDd
m
... počet čísela
... první číslod
... diference4*0.5D0.1 → 0.5 0.6 0.7 0.8
3*8D-2 → 8 6 4
m∗a:b
m
... počet čísela
... první číslob
... poslední číslo4*0.5:0.8 → 0.5 0.6 0.7 0.8
3*8:4 → 8 6 4
a:bDd
a
... první číslob
... poslední číslod
... diference2.9:3.1D0.1 → 2.9 3.0 3.1
8.6:8.3D0.1 → 8.6 8.5 8.4 8.3
3.0:3.5D0.2 → 3.0 3.25 3.5
U některých skupin vstupních údajů lze vypozorovat zákonité opakování určitých posloupností čísel, čehož lze také využít. Při prvním výskytu se posloupnost definuje uzavřením do závorek, které se zapíší ve tvaru =X
, kde X
je libovolné písmeno anglické abecedy s výjimkou písmen E a D. Toto písmeno je identifikátorem posloupnosti a platností v celé skupině, nikoliv dávce. Definiční závorky posloupností se mohou překrývat zleva i zprava.
=A 3 2 =B 8 9 =C 7.23 =B =A =C
definuje tři posloupnosti:
A → 3 2 8 9 7.23 B → 8 9 7.23 C → 7.23
Při dalším výskytu posloupnosti stačí zapsat =X
nebo =dX
, kde d
je diference, o kterou se celá posloupnost zvýší.
=G 0.3 0.8 =G 0.6 =G 1.5 =G → 0.3 0.8 0.6 0.3 0.8 1.5 0.3 0.8
=G 0.3 0.8 =G 0.6 =2G 1.5 =0.2G → 0.3 0.8 0.6 2.3 2.8 1.5 0.5 1.0
Jestliže se posloupnost opakuje několikrát bezprostředně za sebou, je možné použít úsporného zápisu m*(posloupnost)
, kde m
je počet opakování posloupnosti. Pro zápis posloupnosti uvnitř závorek je možno opět použít všechny výše popsané struktury zkráceného zápisu.
3*(4 3) → 4 3 4 3 4 3
2*(=A 4 3 =A =2A) → 4 3 6 5 4 3 6 5